78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radim Polášek --- 2. 4. 2004
Re: př. Stonjek-přezimování r.2002/2003

Přítel Stonjek má zřejmě na mysli včelaře, kteří zaznamenávají každý rok
nezanedbatelné zimní ztráty včelstev i bez melecitózy a loni získali možnost
na tyto uhynulá včelstva vyfasovat peníze. Z toho pohledu mu rozumím.

Otázka je, jak melecitózu včas zjistit a co proti melecitóze dělat.

Před nějakou dobou se k tomu vyjadřoval někdo myslím z VUVČ Dol, pamatuji
si, že uvedl, že díky abnormálně teplému počasí se změnilo složení
rostlinných šťáv a díky tomu byl v podzimní medovici mnohem větší obsah
melecitózy.

Posledních pár let mi krmení včelstev vyšlo dost pozdě, poslední med jsem
vybíral v druhé polovině září a včely krmil potom. V podstatě každý rok jsem
na lesním stanovišti zaznamenal na plástech nějaké buňky, ve kterých se
nacházela rosolovitá směs krystalků a tekutého cukru - melecitózní med.
Matně si vzpomínám, že v roce 2002 jich bylo více než jindy. Snad by se tak
dala melecitóza zjistit dostatečně včas, aby šlo něco udělat.

Vytáčet tyto zásoby a znova krmit včely by asi bylo to nejkrajnější řešení v
případě katastrofálního množství medovice. Třeba by stačilo mít zpracované
zásoby navíc ze včelstev třeba doma na zahradě a v době, kdy na lesním
stanovišti je zbytek plodu na posledním rámku, tak asi začátek října,
vybrat v místě kolem plodu, to je z předpokládaného místa usazení zimního
chumáče 2 -4 rámky s největším množstvím melecitózních zásob a nahradit je
těmi připravenými bez melecitózy. Ty s melecitózou by se mohly vytočit třeba
na medocukrové těsto. Možná by se to na lesních stanovištích s velkým
výskytem melecitózy vyplatilo provádět automaticky každý rok.

Nebo třeba včely po nakrmení během září slabě podněcovat, donesená
melecitózní medovice by se pak v běžném roce spotřebovala v září na výživu
posledního plodu.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 01, 2004 10:47 PM
Subject: př. Horký odpověď


> Nejedná se o závist a nepřejícnost,ale o to nazývat věci pravým jménem a
> všem měřit stejným metrem. Například uhynou li včelstva na řepce vinou
> chem. postřiků prakticky za to včelař vůbec nemůže, tak dostat se k
nějakým
> penězům je velmi složité a povede se to jenom někomu. Na druhé straně jsou
> rozdávány peníze za neschopnost pohodlnost a selhání. Je to tak dobře????
> Myslím si že ne. Jsou to jistě nepříjemná slova,rozhodně se nejedná o
> závist a nepřejícnost. Je jen potřeba si uvědomit o co tenkrát šlo a něco
> dělat pro to, aby tragedie přezimování r.2002/2003 se v tak ohromném
> rozsahu neopakovala. Můžeme toho udělat opravdu hodně jen chtít.
> Zdraví Ruda.





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 5580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu